Jaké formy viny existují?

Ty podmínky, které jsou nezbytné pro vznik občanskoprávní odpovědnosti, tvoří corpus delicti občanskoprávního trestného činu. Jsou jimi protiprávní jednání a zavinění pachatele a v některých případech (např. při náhradě ztrát) souvislost mezi protiprávním jednáním pachatele a důsledky pro oběť. A pokud je zde zřejmá objektivní stránka, není subjektivní stránka v právní úpravě zcela odhalena, což způsobuje nebo může způsobit určité obtíže a (nebo) negativní právní důsledky pro strany soudního sporu. Ustanovení 1 článku 401 občanského zákoníku Ruské federace uvádí: „Osoba, která nesplní povinnost nebo ji plní nesprávně, odpovídá za přítomnosti viny (úmyslu nebo nedbalosti), s výjimkou případů, kdy zákon nebo smlouva stanoví pro jiné důvody odpovědnosti“. S poukazem na formu zavinění občanský zákoník zároveň neodhaluje ani její obsah, ani druhy.

V praxi trestního práva řešení otázky formy a druhu zavinění zpravidla nečiní potíže. Tento vývoj je vhodné využít v občanskoprávních vztazích s přihlédnutím k jejich specifikům. Část 2 článku 25 Trestního zákoníku Ruské federace tedy uvádí: „Trestný čin je uznán za spáchaný s přímým úmyslem, pokud si osoba byla vědoma společenské nebezpečnosti svého jednání (nečinnosti), předvídala možnost nebo nevyhnutelnost vzniku společensky nebezpečných následků a přál si jejich vznik“. Ve vztahu k občanskoprávním vztahům by toto ustanovení mohlo vypadat takto: „Přestupek je uznán za spáchaný v přímém úmyslu, pokud si osoba byla vědoma protispolečenské povahy svého činu (jednání či nečinnosti) a přála si jeho uskutečnění nebo předvídala možnost, resp. nevyhnutelnost výskytu antisociálních důsledků a žádoucí jejich výskyt“. Vzhledem k současné ekonomické nestabilitě může pro ilustraci posloužit následující příklad. Dlužník, který ví, že věřitel je před úpadkem, nespěchá se splácením svých splatných dluhů, i když takovou příležitost má, doufaje, že ve všeobecném zmatku jeho dluh „upadne v zapomnění“. K pochybení v přímém úmyslu v občanskoprávních vztazích může samozřejmě docházet mnohem méně často než v úmyslu nepřímém. Definice trestného činu spáchaného v nepřímém úmyslu bude mít podle zákona tento obsah: „Trestný čin je spáchán v nepřímém úmyslu, pokud si osoba byla vědoma protispolečenské povahy svého činu (jednání či nečinnosti), předvídala možnost antisociálních důsledků nechtěl, ale vědomě tyto důsledky připouštěl, nebo se k nim choval lhostejně.“ S tímto typem úmyslu se nejčastěji setkáváme v občanskoprávních vztazích vyplývajících ze smluvních zásad nebo práva. Řekněme, že v zájmu úspory stavebního materiálu postavil dodavatel pro zákazníka garáž s menším množstvím cementu v maltě použité ve zdivu. V důsledku toho se po krátké době jedna zeď zřítila.

Je také nutné mít jasnou představu o pochybení spáchaném z nedbalosti (hrubá nedbalost nebo prostá nedbalost) a nejčastěji se vyskytující v deliktních vztazích. Takové trestné činy, řečeno jazykem trestního práva, mají věcnou skladbu, tzn. s sebou nese určité důsledky – způsobení materiální škody a (nebo) morální újmy. Proto bude mít návrh určení viny v případě nedbalosti jinou podobu než v případě úmyslu. Například takto: „Hrubou nedbalostí se rozumí přestupek, kdy člověk předvídal možnost antisociálních následků svého činu (jednání či nečinnosti), ale bez dostatečných důvodů k tomu arogantně počítal s tím, že těmto následkům zabrání. Například bez zvolení bezpečné vzdálenosti došlo ke střetu řidiče vozu jedoucího za ním s autem jedoucím před ním, které muselo kvůli náhle se objevujícímu cyklistovi prudce zabrzdit, čímž došlo k újmě na zdraví řidiče vpředu jedoucího vozu, i mechanické poškození vozu.

Prostá nedbalost (nedbalost) je chápána jako přestupek, kdy člověk nepředvídal možnost protispolečenských důsledků svého činu (jednání či nečinnosti), ačkoli s potřebnou opatrností a rozmyslem tyto následky předvídat měl a mohl. K tomu může například dojít, když je způsobena škoda ve stavu krajní nouze (část 1 článku 1067 občanského zákoníku). Pokud bychom odhalili obsah formy zavinění, pak by znění 2. části 401 občanského zákoníku mělo dle mého názoru jinou definici: „Čin (jednání, nečinnost) člověka se uznává za nevinného. pokud si ten, kdo se přestupku dopustil, nemohl si uvědomit protispolečenskou nebezpečnost svého jednání (nečinnosti), nepředvídal možnost protispolečenských následků a vzhledem k okolnostem případu je předvídat neměl nebo nemohl.

Převzetí pojmů z trestního práva občanským právem se jeví jako racionální a užitečné z následujících důvodů.

Za prvé, na základě teorie práva nemůže žádný právní vztah vzniknout bez právních skutečností, tzn. bez podmínek, za kterých právní vztahy vznikají, mění se nebo zanikají. Právní skutečnost zase existuje ve formě události nebo jednání. Akce mohou být legální nebo nezákonné. Na protiprávní jednání se vztahuje obecný pojem „přestupek“, což je v širším smyslu protispolečenský čin (jednání nebo nečinnost), který způsobuje společnosti újmu a je postižitelný zákonem. Přestupek je tedy obecným pojmem trestného činu i přečinu a první se od druhého liší pouze vyšším stupněm a závažností povahy veřejného nebezpečí. A jestliže dispozice normy trestního práva zakazuje pod trestem trestu vykonávat určité jednání, pak dispozice norem občanského práva umožňuje vstoupit do jakéhokoli právního vztahu jimi stanoveného a zároveň zavazuje plnit převzaté závazky, za jejich nesplnění přichází nucená exekuce nebo odpovědnost za přítomnosti viny a v některých případech – bez viny.

Za druhé, na základě řečeného je vina jako subjektivní stránka činu (ať už v trestním, občanskoprávním, správním a jiném právním styku) vždy charakterizována intelektuálními a volními aspekty, z jejichž kombinace se určuje její forma a druh. . A pokud by zákonodárce odhalil obsah forem a druhů zavinění v občanském zákoníku, bylo by snazší řešit otázky spojené se stanovením odpovědnosti za spáchané občanskoprávní delikty.

Právník (Pavlovsk, Voroněžská oblast)

Aktuální verze dokumentu, o který máte zájem, je dostupná pouze v komerční verzi systému GARANT. Můžete požádat o plný přístup do systému zdarma na 3 dny.

Pokud jste uživatelem internetové verze systému GARANT, můžete si tento dokument otevřít hned teď nebo si jej vyžádat na Hotline v systému.